Komentar P. Slavka Barbarice OFM
Uvahy k poselstvi z 25. dubna 1998

”Drahe deti! Dnes vas vyzyvam, abyste se modlitbou otevrely Bohu tak, jako se kvet otvira rannim slunecnim paprskum. Ditka, nebojte se. Jsem s vami a primlouvam se u Boha za kazdeho z vas, aby vase srdce prijalo dar obraceni. Jen tak, moje drahe deti, pochopite dulezitost milosti v techto casech a Buh se vam priblizi. Dekuji vam, ze jste prijaly mou vyzvu.”

Zdravim vsechny, kteri se snazi sledovat poselstvi Nasi Pani, a kazdemu z vas preji radostne Velikonoce. Pripomenme si hlavni body poselstvi z minuleho mesice, ktere jsme dostali 25. brezna, v dobe pred Velikonocemi, tedy v postni dobe a zaroven na svatek Zvestovani Pane. V tomto poselstvi byly tri hlavni body – vyzvani k postu a odrikani, vyzva, abychom se modlili, nebot v modlitbe budeme schopni prekonat svou vuli, abychom odhalili vuli Bozi a konecne, ze se mame stat apostoly lasky. Pust je velmi dulezity a toto proste nesmime zapomenout. Musime se rozhodnout pro pust. O poselstvi z Medzugorje bychom prave tak dobre mohli pouze rici, ze je ”zivotem s chlebem”. Pust je dobry pro telo, dusi i ducha. Skrze pust a modlitbu dosahne nase duse volnosti, ve ktere pak mohou rust pokoj, laska a vira. Pokud se modlime a postime, budeme take duchovne silnejsi. Prave tak podstatne je mit na pameti, ze Jezis rekl: ”Modlitbou a postem lze vyhanet urcite zle duchy”. Maria vi, co je pro nas dobre. A tak bychom se meli rozhodnout poslouchat ji, i kdyz to pro nas neni prave pohodlne. Pokud se modlime a postime, prekoname take svou vuli a tim odhalime vuli Bozi a Bozi vuli je to, co je pro nas dobre. My ale mame tak casto z Boha strach a jsme vuci nemu neduverivi. Duvod k nasemu strachu a neduvere pochazi z nasi samolibosti, z naseho sobectvi a nasi pychy. Jak casto jsme tedy byli bazlivi a neduverivi vuci Bohu – ne proto, ze duvod k tomu byl v Bohu, nybrz jen proto, ze si sva kriteria vytvarime svym egoismem. Stejnym zpusobem jsme tak casto hovorili o jinych lidech, jedine diky svemu vlastnimu sobectvi a pyse. Casto, kdyz rikame ”Tento je dobry” nebo ”Tento je spatny”, nevyjadrujeme tim opravdu, jaky onen clovek skutecne je, nybrz je to mnohem vice pouze pripsano kriteriim, ktere jsme urcili nasim vlastnim sobectvim a samolibosti. Meli bychom na to dbat a prosit Boha, aby nas osvobodil od naseho sobectvi a nasi pychy a prosit, abychom byli ochotni poznat jeho vuli. Jeho vule je, abychom vsichni byli v pokoji, abychom meli dobre vztahy sami k sobe, k ostatnim, k prirode a k Nemu. Jenom timto zpusobem bude clovek schopen zit v pokoji. Nase vlastni vule nas tak casto vyvadi z rovnovahy. Buh chce, abychom v tomto svete zili v pravem pokoji. Pokud prijmeme Bozi vuli, staneme se apostoly lasky. A tak doufam, ze behem teto doby, od Velikonoc k svatodusnim svatkum se skutecne budeme modlit, ze budeme umet prekonat svou vlastni vuli a ze ve vsech vecech budeme spolupusobit s Bozi vuli.

Vizionari Vicka, Ivan, Mirjana und Ivanka jsou v soucasnosti zde doma v Medzugorji a Jakov a Marija jsou v Italii. Vicka ma prave obdobi 45 dni, behem nichz nezazije zadne zjeveni Nasi Pani. Toto neni poprve, ze u ni doslo k takovemu preruseni zjeveni. Vicka nam nemohla sdelit duvod tohoto preruseni nez jen to, jak rika, ze se zda, ze Maria si to od ni preje. Prijmeme tedy tuto novinku proste stejnym zpusobem.

Mariino poselstvi pro nas tento mesic je opet vyzva, abychom se otevreli Bohu. A zaroven nam vysvetluje, jak ...

DNES VAS VYZYVAM, ABYSTE SE MODLITBOU OTEVRELY BOHU TAK.

... modlitbou. Pak Maria pouziva obraz z prirody.

JAKO SE KVET OTVIRA RANNIM SLUNECNIM PAPRSKUM.

Modlitba je cestou, jak se otevrit Bohu. Kolikrat jiz byla polozena otazka : Co musim ucinit, abych se otevrel Bohu? Zde mame zase jednou odpoved, a ta jiste take znamena, ze se k tomu predevsim musime rozhodnout. Neni to odsouzeni, ale z vetsi casti se katolicti krestane modli velmi malo. Kratka, rychla modlitba jiste neni pro srdce cestou, jak se otevrit Panu. Pro onen druh modlitby, ktery od nas Maria zada, se tedy musime nejprve rozhodnout, potom si musime najit cas a modlit se osobne ze srdce, potom take v rodinach a v modlitebnich skupinach. Cim vice jsme ve stresu a cim je nas zivot hektictejsi, tim vice potrebujeme pokoj a klid. Zde bych chtel zduraznit, ze bychom se meli mnohem casteji ucastnit adoraci pred Nejsvetejsi Svatosti. Pouze byt v kostele, byt v tichu pred Nejsvetejsi Svatosti, pred Bohem. TO je ucel modlitby. Ne to, ze neco delame ve velkem spechu a jen kratce, nebo ze delame pouze to, co pocitujeme jako svoji povinnost, nybrz ze skrze modlitbu muzeme byt skutecne pred Bohem a s Bohem. Jedna z nejkrasnejsich definici modlitby zni : "Milujici rozplyvani se casu pred Bohem". Kdyz nas tedy Maria vyzyva, abychom se v modlitbe otevreli Bohu, pak bychom se opet meli zeptat sami sebe, co nas pred Bohem uzavira, nebo co nas odvadi od toho, abychom se Mu otevreli. Kazdy z nas si bezpochyby na to umi najit mnoho odpovedi a nikdo z nas nebude nikdy v modlitbe tak dalece pokrocily, ze uz absolutne nic nemuze odvratit jeho pozornost. Musime ale jen vice hledat prilezitost k modlitbe a soustredit se na ni, ucastnit se mse svate, cist Pismo svate, ucastnit se adorace, modlit se ruzenec a hledat si proste stale znova cas, abychom byli s Bohem. Takto je modlitba, o ktere zde Maria hovori, jako kvetina, ktera stoji venku na slunci. Pro kvetinu i pro Slunce je to dostatecne, aby spolu navzajem navazali spojeni. Vse ostatni se pak pri tomto spojeni stane samo od sebe. Pak bude umoznen rust. Tak je to i s nasi modlitbou a mezi nami a Bohem.

V dnesni dobe je zjevne mnoho srdci uzavrenych. Mnoho lidi dnes zije ve strachu, neduvere a stale vic a vice lidi si stezuje, ze nemohou najit smysl zivota. To vsechno jsou dusledky naseho povrchniho vztahu k Bohu. Maria nam rika ...

DITKA, NEBOJTE SE.

V case kolem Velikonoc a o Velikonocich slysime Jezise tak casto rikat apostolum "Nebojte se!" Nekdo spocital, ze se tento vyraz, ze se nemusime obavat, vyskytuje v bibli 365krat. Maria je nasi matkou a jedinym novym poselstvim z Medzugorje je, ze nas ujistuje, ...

JSEM S VAMI

Pokud tomu skutecne verime, a pokud tomu srdcem rozumime, pak uz nebudeme ustraseni. I kdyz mame starosti a, lidsky videno, se neceho obavame, -- pokud vime, ze Maria je s nami, odpovi nase srdce na jeji pritomnost a na jeji hlas a budou tim osvobozena ode vseho strachu. A zvlaste v teto soucasne dobe je to tak dulezite, prekonat tento strach, strach o nas zivot, strach o rodinu, strach o cirkev a o cely svet. Je smutne, ze i mnoho lidi, kteri patri k marianskym hnutim, je zraneno timto strachem. Mnoho katolickych krestanu dnes rozsiruje apokalyptickou naladu, a timto zpusobem jen rozsiruje strach jeste vice. Zde v Medzugorji jsme v poselstvich nikdy neslyseli nic, co by nam melo nahanet strach, nybrz presny opak – ze se nemusime strachovat, protoze Buh je konec koncu Panem a Vladcem a On vse obrati v dobre. Proto preji nam vsem, a predevsim tem, kteri ziji ve strachu, aby slyseli tato slova velmi jasne – NEBOJTE SE. Je to Maria, kdo zde hovori, a kdyz rika, ze je s nami, ujistuje nas jen znova, ...

PRIMLOUVAM SE U BOHA ZA KAZEHO Z VAS

Maria je nasi primluvkyni. Zna kazdeho z nas a Buh jeji modlitbu slysi. V to doufame, ale meli bychom take doufat, ze kazdy z nas chce slyset, kdyz nam dava za ukol modlit se, abychom se otevreli Bohu nebo kdyz rika, ze bychom meli milovat. Tu se nesmime chovat jako male deti, ktere sice ocekavaji, ze matka pro ne ucini vse, ovsem kdyz matka chce, aby take samy pro sebe neco udelaly, pak ji nepomohou. Proto musime skutecne prekonat sve sobectvi a egoismus a potom s Marii spolupracovat. Ona se za nas modli a primlouva se za nas u Boha, my z nasi strany ale musime ucinit vse, co muzeme, abychom pomohli svym srdcim, aby se otevrela milostem.

Narazime nyni na vyraz, ktery se tyka obraceni. Obraceni je darem. Obraceni je milosti. Maria se modli ...

ABY VASE SRDCE PRIJALO DAR OBRACENI.

Musime mit ale otevrene srdce, abychom byli schopni tento dar prijmout. Obraceni znamena bojovat proti hrichu v nas a kolem nas a v tomto boji se odvratit od tohoto sveta a priklonit se k Bohu. Bohuzel, toto muze take zpusobit, ze se lide odvrati: lide mohou casto mit vuci svetu a vuci jinym lidem takovy postoj, ze se obraceni obavaji. To nejhorsi, co si clovek sam muze zpusobit, je zdrahat se chtit prijmout milost obraceni; a to znamena byt svetem tak velmi zotrocen, ze nikdy nemuze prozit svobodu deti Bozich. Proto bychom take mohli rozumet tomu, proc nas Maria v mnohych poselstvich, zvlaste pak v tech drivejsich, prosila, abychom se modlili za to, aby se lide, kteri prijizdeji do Medzugorje, obratili. Jako prvni vyzvala k obraceni farnost, protoze potom budou i ostatni schopni se obratit. Videli jsme a vime, ze se tu jedna o proces; jedna se tu o rust. Neni pritom nasi veci posuzovat, kdo dospel k obraceni a kdo ne, nybrz se jen modlit, aby nase srdce bylo pripraveno otevrit se k prijeti teto velike milosti a aby i ostatni byli pripraveni. Casto se ale lide obraceji az potom, kdyz poznali, ze sami, jen svymi vlastnimi silami nejsou schopni pokracovat.

Tak nam ve skutecnosti mohou nase problemy, nase utrpeni, nase konflikty a nase neschopnost pomoci porozumet ze my, pouze sami ze sebe, nemuzeme vubec niceho dosahnout. V tom zase muzeme najit novou nadeji pro nas vsechny, to by potom bylo vzkriseni pro nas pro vsechny. Necht nikdy zcela neztracime nadeji, ani kdyz nemame uspech, nybrz at spise kazdy den zaciname znova s nadeji v Boha a at stale znova zaciname malymi kroky. Proto je dulezite vedet, ze Maria je s nami. Ke konci tohoto poselstvi nam dava na vedomi, ze ...

JEN TAK ... POCHOPITE DULEZITOST MILOSTI V TECHTO CASECH

Takze milost -- milost, kterou by nam Buh chtel venovat – je dulezita. A lide mohou byt i vuci teto milosti uzavreni nebo ji mohou omezovat. Je to tak smutne, ze tomu lide casto nerozumi. V jednom drivejsim poselstvi Maria rekla, ze budujeme svet bez Boha, a to znamena, ze clovek je i ted opet v nebezpeci, ze si sam, sve rodine a svemu svetu vybuduje dalsi"Babylonskou vez", bez Boha, do te miry, ze se tato "Babylonska vez" opira vyhradne o vlastni silu, vlastni vedomosti a vlastni technologii. Je to jiste dulezite, ze clovek pracuje. Buh vlozil do hmoty nesmirne mnoho moznosti. Vsechny technologicke moznosti jsou jiz prece skutecne obsazeny ve hmote. Clovek je pouze objevuje a mel by je uzivat jen s laskou a pokorou. Zde se clovek dopustil velke chyby, kdyz se na zaklade svych technologickych moznosti odvraci od Boha. Chtel by se stat nezavislym na Bohu. A proto se ocitame v nebezpeci, ze uz nerozumime, jak dulezita milost skutecne je. Ovsem jiste se budeme modlit i za to a pak ...

BUH SE VAM PRIBLIZI

... rika Maria na konci poselstvi. Buh je cloveku stale nablizku, ale clovek muze byt vuci Bohu uzavreny, jeho pozornost muze byt od Boha odvracena a on muze byt od Bohu velmi vzdalen. Pokud ovsem prijmeme milost obraceni, nastoupili jsme tim take zaroven cestu, ktera nas k nemu privadi blize. Buh je nam blizko svym slovem, v Eucharistii, v cele prirode a velkou merou je nam blizko v ostatnich lidech. V souvislosti s blizkosti Bozi jsme casto jako nekdo, kdo zavrel oci a pak si stezuje, ze neexistuje svetlo ani zadna barva. Meli bychom tedy vystoupit sami ze sebe, prekonat sami sebe a prekrocit svuj vlastni stin. Pak budeme Boha zakouset vsude, protoze On JE vsude! To nejkrasnejsi, co se cloveku muze stat, je, kdyz muze byt nepretrzite v Bozi pritomnosti a Buh v nem – kdyz pracuje, kdyz odpociva, kdyz je sam nebo s prateli a Buh zustava stale v jeho srdci. Kez by kazdy z nas mel Jeho, Jeho svetlo a Jeho lasku v srdci, ve vsem, o cem rozhodujeme, ve vsem, co rikame, ve vsem, co koname. A za to se nyni pomodleme ...

Boze, nas Otce, dekujeme Ti, ze nam posilas Marii – Marii, ktera nas chce vest. Spolecne s ni Te prosime, daruj nam milost, aby se Ti nase srdce otevrelo v modlitbe. Daruj nam milost, aby se nase modlitba stala milujicim rozplyvanim se casu pred Tebou, aby si nase srdce a nase duse zamilovaly pobyt pred Tebou, tak jako kvetina je rada, ze stoji v slunecnim svitu. Otce, sesli teplo a lasku sveho Ducha do naseho srdce a do ostatnich srdci, aby roztavily led a mohl uniknout chlad, a aby Tva laska a teplo vesla do nas, do vsech ostatnich a potom od nas ode vsech zpet k Tobe. Osvobod nas, o Pane, ode vseho strachu a vsi neduvery, abychom byli pripraveni prijmout dar obraceni. Odpust nam, ze jsme nerozeznali dulezitost milosti v teto dobe a ze jsme Te casto zakusili jako vzdaleneho Boha. Otevri nase oci a nase srdce, abychom Te rozeznali ve Tvem slove a v Eucharistii, abychom Te rozeznali v prirode, a zvlastnim zpusobem ve vsech ostatnich, ktere potkavame. Otevri nase srdce zvlaste pro male, pro chude a nemocne, protoze v nich Te nejsnadneji potkame. Zehnej nasim rodinam a cele cirkvi. Sesli sveho Ducha na primluvu Marie a obnov a osvez cely svet. Dekujeme Ti, ze jsi nasim Otcem a ze nam chces poskytnout milost, abychom Ti byli verni v teto dobe, abychom se stali svedky Tve lasky, skrze Krista, naseho Pana. Amen.

P. Slavko Barbaric
Medzugorje, 28. dubna 1998